Sorry všechny psejčkařky, milujeme vás, you know it. 
Tak se tak bavíme, že bychom jely s kámoškou na vejlet a vzaly další kámošku, ale hned se ta dobrá duše ozve a ptá se: no a co bude mít naše drahá v kufru? 
A safra, máme tady problém. Dva čokly. Dvě chlupatý potvory, který jsou víc než chlap, víc než dítě, best friend, brko a drink.
Když mě jednou jeden z těch  čoklů hryzl pod stolem do nohy, nestarala se kámoška, co moje lejtko, ale o to, co se kulíškovi stalo. Všichni jsme na to koukali, kroutili mustáží a nevěřili svým očím. Ten čokl je tady pán, v mý kuchyni, vochcal mi koberec, kousl mě do nohy a moje vlastní kámoška řeší jeho blaho zatímco já krvácím na koberec. Ten koberec je zelenej kousek z časopisu quelle z roku 82, patří mojí kámošce od který si pronajímam byt a asi to budu muset řešit. Tohle prostě nikdo nedá.
Bohužel v tom ale naše kámoška není sama. Jiná se právě rozchází, protože její lover už nedal, že s ním v posteli není jenom přítelkyně a dítě, tříletý dítě, ale i čokl. 
Když ji brousí, tak ten čokl občas brousí jeho. Takže mají trojku. Je v ní ona, on, a čokl a jeho noha. Dá se tedy říct, ze se jedná o čtyřku. Ale o to vlastně nejde. Co se to stalo, že musíme ty čokly tak adorovat a pak  řešit problémy s tím spojený. 
Oukej oukej.. Mazlíčci jsou fajn. Ale když si holka neustále naříká, že je single, chodí na vztahový konstelace nebo hvězdný konstelace – už ani nevím. Je vztah čokl - holka prostěšpatně. Pak k ní jedeš na návštěvu a vypadá to u ní jako v psinci, kde čoklové mají 95% prostoru a víc poliček v lednici. 
Na lejtku mám menší jizvu, myslím, že ta kámoška vo tom ani neví. Ale všiml si ji borec na Sardinii, žádnej Ital. Ale indickej Australan na dovolený. Tak se tak bavíme vo jizvách a životě až se dostanu k tomu, co si myslím o holkách, který sdílej život s čoklem, hlavně čoklem, nic než čoklem...až z něj vypadne, že to je proste insane. 
Se psem ve vztahu se prostě nedá soutěžit..